Staňte se členem
Klubu Nadace OSF

Staňte se členem
Klubu Nadace OSF

8.11.2013

Novinky z otevřenosti: Open data index, obavy o soukromí i volání po výsledcích

Co se zajímavého stalo v oblasti otevřených dat a otevřeného vládnutí za poslední týdny? V Londýně proběhl summit Open government partnership, byl vydán celosvětový Open Data Index a na Slovensku bojují proti okleštění infozákona. To a mnoho dalšího najdete v následujícím přehledu událostí a článků hodných pozornosti.

Otevřenost a soukromí, dvě strany jedné mince

“Odhalení o sledování NSA a GCHQ zastínila diskusi o otevřeném vládnutí. Detaily o tajném sledování stojí v příkrém rozporu s přísliby větší otevřenosti a zodpovědnosti a podkopávají rétoriku transparentnosti,” píše Laura James z Open Knowledge Foundation na svém blogu. Skutečně, otázka soukromí – u nás téměř pomíjená – byla na OGP summitu probírána mnohem častěji než dříve.

Nejen vzhledem k novým a novým skutečnostem, které odhalují rozsah sledování uživatelů internetových služeb ze strany autorit, ale také díky rozmachu a dostupnosti technologií, které umožňují sledování nebo obecně narušování soukromí na úrovni jednotlivců (kamerové systémy, rozpoznávání videa, drony, odposlouchávací zařízení a podobně). Narušení soukromí, mazání hranice mezi soukromým a veřejným nebo bezprecedentní využívání tajných služeb vedou k tomu, že téma soukromí dostává obdobnou důležitost jako téma otevřenosti.

Vůbec poprvé se toto téma výrazněji prosazuje také na půdě OSN, která zatím k podobným způsobům narušování liských práv obvykle mlčela. Podrobnějši reportuje tento sloupek v magazínu Slate.

Otázky soukromí se netýkají pouze soukromí jednotlivce ve významu jeho osobího života, ale také práva na svobodné vyjádření názoru, které s právem na soukromí úzce souvisí. Vedle transparentnosti se tak otevřenost potkává s tématy svobody projevu a svobody novinářské činnosti, omezování činnosti či možnosti financování nevládních organizací nebo ochrany whistleblowerů. “Pokud zmizí právo na soukromí, nemůžeme mluvit o skutečné svobodě projevu a názoru, a tedy ani o skutečné demokracii,” uvedla brazilská prezidentka Dilma Rousseff. Podrobněji o důležitosti nahlížet na tuto problematiku komplexně se dočtete v článku na TechPresident.

Otevřenost vládnutí a média

O vztahu médií a otevřenosti vládnutí píše Guardian. “Existuje prudký kontrast v pohledech na otevřenost mezi médii a vládami. Žurnalisté vidí otevřenost a transparentnost jako nástroj kontroly vlády a identifikaci korupce a plýtvání. Vlády vidí transparentnost jako nástroj kvalitnějšího vládnutí (governance), a média pak jako způsob, jak propagovat vyšší zapojení občanů.”

Open government guide

Na summitu v Londýně byl představem Open government guide, online seznam návodů, best practices a zkušeeností s otevřeným vládnutím. Je určený pro volené politiky, úředníky, experty, ale také zástupce občanského sektoru, k dispozici je pod svobodnou licencí na adrese http://www.opengovguide.com/. Jednotlivá témata jsou označena barvami podle náročnosti a komplexnosti vybraných opatření a obsahují odkazy na případové studie a další zdroje.

Deklarace otevřených dat

Až do 8. listopadu je možné připomínkovat návrh Deklarace otevřených dat (http://globalopendatainitiative.org/declaration/), která vyzývá vyzývá státy k přihlášení se k myšlence otevřených dat a strukturuje základní požadavky, díky kterým mohou být otevřená data smysluplně využívána a šířena. Sedm bodů poukazuje na základní výzvy, které by otevírání dat mělo přinášet:

  1. Otevřená data považovat za výchozí stav, nikoli nějakou nadstavbu vládnutí
  2. Proces zpřístupňování dat zaměřit na reálné potřeby lidí
  3. Data zpřístupnit bezplatně
  4. Zpřístupnit zejména taková data, která jsou klíčová pro zvýšení transparentnosti a odpovědnosti vládnutí
  5. Investovat do posilování kapacity veřejné sféry zpřístupňovat a využívat další data
  6. Zvyšovat kvalitu veřejných dat
  7. Zavést reformy, které přinesou otevřenější, průhlednější a participativnější vládnutí

Za deklarací stojí Global Open Data Initiative, což je projekt 5 významných neziskovek, viz http://globalopendatainitiative.org/about/. O samotném tématu kvality otevřených dat a přínosů toho, pokud jsou data kvalitní, pak měl zajímavou prezentaci Chris Taggart z OpenCorporates.com.

Open data v boji s kriminalitou

Britský Open Data Institute a nadace Nesta vyhlásili finalisty soutěže o aplikace, které mohou prostřednictvím otevřených dat pomoci bojovat s kriminalitou. Do finále se dostaly aplikace na kontrolu kradených jízdních kol Stolen Bikes UK, obdobná platforma pro automobily Total Car Check a Deaf Justice, aplikace která usnadní hlášení porušení zákona pro obyvatele se sluchovým handicapem, kterých je v Británii 11 milonů. Podrobněji na webu Open Data Institue

Online kurz datové žurnalistiky

European Journalism Centre odstartuje na začátku roku online kurz datové žurnalistiky. Přihlásit se můžete na http://www.datadrivenjournalism.net/course/

Open data index

Zřejmě nejpodrobnější zmapování toho, jak na tom jsou jednotlivé země s otevíráním dat, představuje nedávno zveřejněný Open Data Index. Hodnotí země podle kvality zveřejnění otevřených dat v deseti kategoriích a Česká republika, za kterou dodali hodnotící data Jakub Mráček a Míša Rybičková z Fondu Otakara Motejla, se umístila na 22. místě. Nejvyšší hodnocení jsme dostali v kategoriích, které obhospodařuje Český statistický úřad: výsledky voleb mají 100% a další statistické údaje 80%. V dalších oblastech je naše hodnocení na úrovní 50% požadovaných parametrů a níže.

Kromě samotného hodnocení obsahuje index také odkazy na všechny hodnocené datové zdroje, takže je v tuto chvíli zřejmě nejpečlivěji zpracovaným mezinárodním datovým katalogem, zaměřeným na nejdůležitější datasety (jízdní řády, rozpočty, vládní výdaje, výsledky voleb, obchodní rejstřík, mapy, statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla, emise znečištění)

Další rozvoj Open government partnership

Nadace Open knowledge foundation v průběhu summitu vydala svá očekávání, kudy by se iniciativa OGP měla dále rozvíjet. Mezi klíčové oblasti, na které by se otevřenost vládnutí měla zaměřovat, patří firemní rejstříky (problematika férového podnikání), problematika rozpočtů a toku financí (transparentnost nakládání s veřejnými prostředky), data o emisích CO2 a registry lobbistů a jejich aktivit.

Podobně se samotné iniciativě OGP věnuje Summit live blog na Techpresident. Najdete zde rozhovory a postřehy, zabývající se spíše než obsahem OGP jeho formou: rolí občanské společnosti, kapacitami a možnostmi iniciativy, odpovědností za závazky v akčních plánech a dalšími tématy.

OGP na Slovensku

O tom, že situace s OGP je často dvousečná, svědčí i situace na Slovensku. Slováci sice na rozdíl od Česka mají za sebou mnohem více kroků: na světe je letošní hodnotící zpráva stavu jejich závazků, proběhla setkání o plánech na další období nebo byl vytvořen koncept projektu Elektronických hromadných žádostí, což je předstupeň elektronických petic (a některé další kroky, vše podrobně najdete v časové ose).

Na druhou stranu ale slovenská občanská společnost žije jinými problémy. Ficova vláda se snaží efektivně omezit vliv zákona o svobodném přístupu k informacím, což v konečném důsledku může všechny ty krásné slovenské watchdogové aktivity poslat ke dnu. Podrobněji o tom v textu této petice – mimo jiné se ministerstvo hospodářství snaží paušálně utajit všechny smlouvy uzavřené před rokem 2011 (kdy začal platit zákon o registru smluv).

Po vzoru dobré legislativní praxe východních národů se tak mělo stát prostřednictvím přílepku k normě, která s infozákonem nesouvisí. Kromě toho na Slovensku odstoupil z funkce vládní zmocněnec pro neziskový sektor Filip Vagač a vláda se rozhodla jeho místo dále neobsadit. Vagač patřil k hlavním motorům zavádění otevřeného vládnutí i participativní spolupráce s neziskovým sektorem na Slovensku.

Klíčová otázka na konec: Jaké jsou výsledky a dopady otevřenosti?

Nejen kvůli slovenskému příkladu se čím dál tím více objevují hlasy, které volají po více důkazech přínosů otevírání dat a obecně otevírání vládnutí. – ”Potřebujeme více dat o otevřených datech, abychom mohli zhodnotit jejich reálný přínos,” píšeGuardian.

Mnohem více pod povrch jde článek na The Reboot: Závazků máme dost, kde jsou výsledky? Poukazuje zejména na to, že mnoho zemí, které na OGP participují, v jiných směrech otevřenost porušuje, nebo nedokáže prokázat přínosy jednotlivých závazků a nástrojů. Vyčítána je také nereprezentativnost těch, co participují; přílišný technokratcký pohled; neplnění závazků nebo ohrožování jiných svobod, např. žurnalistů. Existují studie, jejichž autoři nejsou přesvědčení o tom, že participativní demokracie vede k lepším výsledkům.Kromě závazků, technologií a programů je tak třeba neustále vyhodnocovat, zda opravdu dochází k reálnému zvyšování kvality života. Pokud byste si měli z odkazovaných článků přečíst jediný, pak určitě tento.

Michal Berg

Nový komentář:

Po odeslání komentáře musíte počkat na schválení administrátorem