Historie OSF v ČR
Nadace Open Society Fund Praha vznikla v České republice v roce 1992 jako jedna z nadací, které založil americký investor a filantrop George Soros ve střední a východní Evropě, aby pomohl tomuto regionu v jeho transformaci z komunismu do otevřené a demokratické společnosti.
1992 - 1993: Počátky
Počátky Nadace OSF v České republice nebyly jednoduché. George Soros ve spolupráci s několika českými intelektuály zamýšlel v té době založit v Praze Středoevropskou univerzitu, narazil však na nezájem ze strany tehdejšího premiéra Václava Klause a jeho vlády a odpor stávajících pražských univerzit. Nakonec se proto rozhodl přesunout sídlo Středoevropské univerzity do Budapešti. Následkem toho měla Nadace OSF ve srovnání s ostatními Sorosovými nadacemi v regionu podstatně horší podmínky - původně se jednalo pouze o kancelář, která zajišťovala dva mezinárodní programy: stáže pro české manažery a manažerky a program East East: Partnership Beyond Borders, jenž funguje dodnes a zprostředkovává výměnu zkušeností mezi zeměmi bývalého komunistického bloku.
1994 – 2004: Největší rozvoj
Od roku 1994 se však Nadace OSF stala plnohodnotnou Sorosovou nadací a naplno se zapojila do mezinárodních programů sítě Open Society Foundations. Tyto programy byly zaměřeny na vzdělávání, kulturu, veřejné zdraví a jiná společensky prospěšná témata.
V oblasti vzdělávání Nadace OSF udělovala nejrůznější druhy stipendií, spolupracovala se Středoevropskou univerzitou v Budapešti a podporovala iniciativy mladých lidí, například vydávání školních časopisů, debaty a zapojení mladých lidí do dění v jejich obci či regionu. Nadace OSF také iniciovala alternativní vzdělávací program Začít spolu/Step by Step. Program kladl důraz na individuální přístup ke každému dítěti a rodině, na integrované učení a na spolupráci školy, rodiny a obce. Zapojily se do něj desítky mateřských a základních škol. Úspěšné školy získávaly certifikát modelové školy - jejich učitelé, asistenti a koordinátoři pak působili jako lektoři v oblasti dalšího vzdělávání učitelů a jednotlivé třídy sloužily jako metodická centra pro pedagogy a studenty pedagogických škol. Step by Step dodnes existuje jako samostatná nezisková organizace.
V oblasti kultury Nadace OSF podporovala mezinárodní výměny, vydávání knih, kulturních časopisů a překladů významných společenskovědních publikací do češtiny i rozvoj performance a živého umění. V roce 1994 se součástí Nadace OSF stalo Sorosovo centrum současného umění (SCCA), které bylo založeno v prosinci 1992 jakožto součást podobných center v sedmnácti zemích střední a východní Evropy. SCCA podporovalo současné výtvarné umění a jeho integraci do evropského a světového kontextu, provozovalo knihovnu, dokumentovalo a vystavovalo současné umění a organizovalo tvůrčí pobyty pro umělce. V roce 1997 se SCCA osamostatnilo a dodnes působí pod názvem Nadace a Centrum současného umění.
Pokud jde o veřejné zdraví, Nadace OSF pomohla českým nevládním i lékařským organizacím zapojit se do mezinárodních iniciativ, například v oblasti drogové prevence, paliativní péče či úrazů hlavy. Podpořila také pravidelnou účast českých lékařů na mezinárodních programech, například na postgraduálním vzdělávacím semináři pro zdravotníky Salzburg Cornell Seminar. Účast českých lékařů na těchto seminářích dodnes podporuje Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.
Spolupráce s Open Society Foundations byla přínosná nejen pro Nadaci OSF, ale především pro příjemce nadační podpory. Open Society Foundations totiž nenabízely jen finanční prostředky, ale také know how, zkušenosti a znalosti amerických a evropských kolegů a kolegyň a jejich odbornou podporu. Ve většině programů poskytovala Nadace OSF finanční podporu i poradenství dlouhodobě, a napomohla tak vzniku řady nových neziskových organizací. Mezi nimi je například organizace Kritické myšlení, které podporuje výuku kritického čtení a psaní na školách, či Aperio – společnost pro zdravé rodičovství, jíž se podařilo na konci 90. let představit nový přístup k porodům a rodičovství a vyvolat rozsáhlou společenskou diskuzi o těchto tématech. Nadace OSF iniciovala i vznik Multikulturního centra, jež se zabývá problematikou soužití různých kultur a sociokulturních skupin a vyjadřuje se k imigračním politikám českého státu. Většina těchto organizací stále existuje, již bez finanční podpory ze strany nadace, avšak s nadací nadále spolupracuje.
Díky úspěšné participaci v programech Open Society Foudations dostala Nadace OSF také možnost realizovat své vlastní programy. Několik let například Nadace OSF ve spolupráci s Mezinárodním institutem marketingu, komunikace a podnikání podporovala projekt Komunikující město, který posiloval otevřenost veřejné správy a propagoval lepší komunikaci mezi občany a institucemi. Dlouhodobou iniciativou Nadace OSF byl také program Brána muzea otevřená, který podpořil modelové příklady spolupráce muzeí a místních komunit. Vedle grantů nabízel cykly vzdělávacích seminářů pro pracovníky muzeí, zaměřené na zpracování strategie vztahu jednotlivých muzeí k veřejnosti, prezentaci sbírek různým skupinám návštěvníků, či spolupráci muzea a školy. V rámci programu vznikla obsáhlá publikace Brána muzea otevřená.
Období od roku 1994 tak patřilo v životě Nadace OSF k těm velmi úspěšným. Nadace zahajovala nové programy, účastnila se mezinárodních aktivit a dlouhodobě podporovala řadu nevládních organizací, což výrazným způsobem podpořilo jejich udržitelnost. Získala také finanční prostředky z Nadačního investičního fondu (NIF) a brzy se stala největší českou nadací, co se množství vynaložených finančních prostředků týče.
V roce 1997 založila Nadace OSF organizaci Otevřená společnost, o.p.s., jejímž prostřednictvím dříve realizovala některé vlastní projekty a dodnes s ní úzce spolupracuje. Byla také jedním ze zakládajících členů Fóra dárců.
2004: Transformace Nadace OSF po vstupu do EU
V roce 2004 ovlivnil fungování Nadace OSF vstup České republiky do Evropské unie. George Soros a Open Society Foundations se rozhodli snížit finanční podporu nadací v zemích, jež se v té době staly členy EU. Vycházeli z předpokladů, že nové členské země budou mít dostatečné finanční prostředky na podporu rozvoje své společnosti, která navíc určité úrovně již dosáhla (o čemž svědčí právě členství v EU).
Nadaci OSF se podařilo úspěšně transformovat. Ukončila podporu těch programů, u kterých se dalo předpokládat, že je bude možné financovat z evropských či jiných zdrojů. Jednalo se například o mnohé stipendijní programy, granty na podporu komunitního rozvoje, internetu pro neziskové organizace, finance na vydávání knih a kulturních časopisů, programy na podporu veřejného zdraví atd. Naopak zachovala ty programy, pro které jsou nezávislé finanční zdroje jedinou možností, jak je udržet. Mezi ně patří například současný program Transparentnost a veřejná odpovědnost, který podporuje občanské iniciativy, jež dohlížejí na veřejné instituce, omezují korupci a zvyšují transparentnost.
Největším dárcem Nadace OSF nadále zůstává George Soros prostřednictvím Open Society Foundations, Nadace OSF však čím dále častěji získává finanční prostředky i z dalších zdrojů. Mezi lety 1992 a 2010 rozdělila Nadace OSF prostředky ve výši 1,6 miliard korun na více než 9200 projektů nevládních organizací.
Organizace, které Nadace OSF založila, nebo které vznikly na základě našich programů:
Aperio - společnost pro zdravé rodičovství
Nadace a centrum současného umění
Podpořené publikace
Přehledná brožura o možnostech regulace hazardu z pozice obce, aktualizovaná k listopadu 2011.
Publikace Ekologického právního servisu uvádí doporučení pro rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na firmy s veřejnou účastí.
Nesehnutí vydalo rozhovory s lídry občanských iniciativ v Brně, kterými chce podnítit hlubší občanskou participaci.