První – či poslední – obec na toku řeky Smědé pod svahy Jizerských hor je významným východiskem pro výlety: přes léto otevřená silnic na Smědavu zpřístupňuje centrální část hor s nejvyšším vrcholem Smrkem a nejvýše položenou obcí Jizerkou pro pěší i cyklisty. Okolní žulové věže jsou přitažlivé pro horolezce i pro milovníky romantických míst.

Poutní místo s barokním chrámem Navštívení Panny Marie a klášterním komplexem, kde bude v lednu 2001 otevřeno Mezinárodní centrum duchovní obnovy. Dvouvěžový barokní chráme se zalesněnými severními svahy Jizerských hor v pozadí tvoří neopakovatelnou dominantu města. V příčné lodi je umístěn poutní oltář vévody frýdlantského – Albrechta z Valdštejna, v katakombách lze navštívit rodovou hrobku Clam-Gallasů. Po staletí lidé putovali po Staré a Nové poutní cestě přes hory, dodnes se v Hejnicích pořádají velké pouti. Novodobými slavnostmi jsou pravidelně pořádané koncerty vážné hudby a hudební festival Jizerská nota.

Souvislé několikakilometrové osídlení dnešní Raspenavy vzniklo sloučením obcí Raspenavy, Luhu, Lužce a vzdálenějšího Pekla. Na vrchu Chlumu byly objeveny zbytky prehistorického sídliště (archeologové dosud nerozhodli, zda šlo o sídliště slovanských, germánských nebo keltských kmenů). Dominantou města je neobarokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s hřbitovem a zajímavou hrobkou rodu Richterů, textilních továrníků, kteří nechali postavit tři velké vily. U jedné z nich je zajímavá romantická stavební památka – obrovský holubník.

V těsné blízkosti Raspenavy lze navštívit dvě zajímavé přírodní lokality – mineralogicky cenný Vápenný vrch a přírodní park Peklo se zajímavými stavbami podhorské lidové architektury. Raspenava je východiskem do národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, zajímavé pro milovníky přírody i pro horolezce (žulové věže).

Starobylé centrum celého výběžku vzniklo pod stejnojmenným hradem. Základní podoba města (náměstí a síť ulic v centru) vznikla ve 14. století. Největšího rozmachu město dosáhlo za vlády Albrechta z Valdštejna (1622 – 1634): už tehdy bohatlo z výroby textilu. Měšťanské domy a množství stavebních památek svědčí o významu i dřívějším bohatství obyvatel. Za návštěvu stojí děkanský chrám Nalezení sv. Kříže s rodinnou hrobkou Redernů a mariánským sloupem, Městské muzeum, pohyblivý betlém Gustava Simona. Přitažlivé jsou i netradiční kulturní akce – Frýdlantská jazzová dílna, Valdštejnské slavnosti.

V blízkém okolí Frýdlantu lze navštívit Křížový vrch – návrší s křížovou cestou, rozhlednu na Resslově vrchu, Hartu (romantickou zátočinu řeky Smědé) a samozřejmě hrad a zámek.

Hrad Frýdlant se nad řekou Smědou tyčí už od 13. století. Jako majitelé se zde vystřídali české i německé rody Ronovců, Bebersteinů, Redernů, Gallasů a Clam-Gallasů, krátké, avšak významné bylo období vlády Albrechta z Valdštejna. Dnes expozice spojuje dva zajímavé architektonické celky – středověký hrad a renesanční zámek, který byl obývaný až do poloviny 20. století. Frýdlant byl první hrad a zámek, který jeho majitelé zpřístupnili veřejnosti, což v roce 2001 – 200 let od otevření - připomene nejnovější část expozice. Každoročně pořádané koncerty a výstavy oživují Frýdlant i pro obyvatele města.

Zalesněná oblast podél Bulovského potoka je přitažlivá pro návštěvníky, kteří chtějí strávit klidné chvíle procházkou, pro cyklisty, kteří preferují fyzicky nenáročné, krajinově krásné a z hlediska provozu bezpečné cesty i např. pro rybáře (Bulovský potok je pstruhová voda).

Centrum oblasti dříve zvané Dolní Smědá typické velmi malou nadmořskou výškou: nížina, která na Frýdlantsku spadá ze severních svahů Jizerských hor, pokračuje na sever až k pobřeží Baltského moře. Na okraji Višňové využívá toku řeky Smědé fungující historická vodní elektrárna. Spolu s partnerskými městy Dzialoszynem a Ostritz pořádá Višňová řadu přeshraničních setkání a akcí v programu „Vedle sebe, ale spolu“.

Skupina žulových skal poblíž obce Višňová (na zelené turistické značce). Na přirozený původ kamenných mis upozornil už na konci 19. století německý přírodovědec von Vichrow (pamětní tabulka na jedné ze skal), podle starých nálezů zde však před 5000 lety existovalo i pohanské obětiště.

Přírodní rezervace mezi Zadními Předlánci a Černousy zahrnuje unikátní území pravidelně zaplavované řekou Smědou a rybník Dubák. Přirozené meandry řeky se štěrkopískovými náplavy břehů, nivními loukami a mokřady obývají vzácní a chránění živočichové a rostliny. Území patří k významným ornitologickým lokalitám, zajímavé je i pro rybáře (lov ryb je povolen v oblasti od železničního mostu v Černousích ke státní hranici).

Nejzápadnější pohraniční obec Frýdlantska s kostelem sv. Anny a malebným smírčím křížem. Hraniční přechod do polských Lutogniewic. V Andělce i dalších obcích, které dnes patří k obci Višňová (Filipovka, Loučná, Minkovice, Poustka, Předlánce, Saň, Víska) je řada typických hrázděných staveb v hornolužickém stylu (s roubeným nebo zděným přízemím a hrázděným patrem).