Romské ženy a možnosti podnikání: Případ Roudnice nad Labem

Analýza Kateřiny Vyžvaldové a Petry Kubálkové (odborná spolupráce: Jan Snopek) vychází ze 24 hloubkových rozhovorů s romskými ženami žijícími v tzv. sociálně vyloučeném prostředí a představuje klíčové podmínky, které by mohly situaci romských žen na trhu práce zlepšit.

Vysoká nezaměstnanost je jedním z hlavních znaků sociálně vyloučených lokalit. Autorky analýzy uvádějí, že potenciál romských žen pro integraci sociálně znevýhodněných rodin byl dosud málo zkoumán. Přitom jsou to podle analýzy „právě romské ženy, které se starají o chod domácnosti, finanční management i o komunikaci s úřady i se školami." Na ženách leží nejen „péče o každodenní fungování rodiny, ale mnohdy i odpovědnost za obstarání dostatečných finančních prostředků."

Výzkum autorek se proto zaměřil především na následující otázky: Jaké jsou osobní faktory ovlivňující participaci romských žen na trhu práce v konkrétním místě? Jaký je potenciál a bariéry drobného podnikání u romských žen v konkrétním místě? Lze se pro podnikání romských žen inspirovat ze zahraničních mikro-finančních projektů? V jakých oblastech podnikání by se mohla uplatnit sociální firma v konkrétním místě?

Autorky studie představují některé z možností, které by napomohly větší zaměstnanosti romských žen. Je to především podpora uplatnění žen na trhu práce prostřednictvím job klubů, poradenství, rekvalifikačních kurzů atd., možnost samostatného podnikání žen na živnostenský list či založení sociální firmy odpovídajícím subjektem, která by ženy zaměstnala.

Pozitivem pro všechny tři typy zvýšení zaměstnanosti je v případě Roudnice nad Labem tamní přítomnost Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. V případě sociálního podnikání autorky hodnotí jako relevantní plán občanského sdružení Naděje založit sociální firmu. V Roudnici dále funguje několik subjektů zaměřených na poskytování sociálního i právního poradenství, realizujících volnočasové aktivity pro děti i mládež, které by se do případných aktivit mohly zapojit.

Autorky analýzy poukazují na praxi ze zahraničí, která ukázala, že „posilování a důraz na postavení žen má dlouhodobý i krátkodobý význam pro zlepšení celkové situace rodiny i širší komunity. Rodina se spokojenou matkou je stabilnější, ekonomicky soběstačnější a zajištěnější, a, to především, z dlouhodobého hlediska má pozitivní efekt na děti."

Výzkum a vydání analýzy podpořila Nadace OSF.

 

Vyžvaldová, K., Kubálková, P.: Romské ženy a možnosti podnikání: Případ Roudnice nad Labem. Otevřená společnost, o.p.s. - Centrum ProEquality. Praha 2010.